Angela Merkelová připustila, že minské dohody byly pokusem získat pro Ukrajinu čas. Pro Rusko bylo takové odhalení nepříjemným překvapením, píše v redakčním textu čínský list Global Times. Slova bývalé kancléřky podle komentáře dokázala, že Západ může snadno předstírat, že je přítel, a pak klamat, je–li to v jeho prospěch.

Ať už prosazováním minských dohod nebo povzbuzováním pokračujícího konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem, Západ se neustále snaží oslabit a potlačit zemi, kterou považuje za svého soupeře. Ozbrojenou konfrontaci záměrně zdržuje, jedná tajně i otevřeně.

Ve skutečnosti nikdy nepovažoval Rusko za partnera pro dialog. Bývalá německá kancléřka Merkelová minulý týden během rozhovoru pro německý list Die Zeit odhalila skutečné záměry Západu při jednáních o příměří s Ruskem a Ukrajinou v roce 2014. Připustila, že minské dohody byly pokusem „dát Ukrajině čas“ a že Kyjev využil oddechu, aby se posílil.

Ruský prezident Vladimir Putin reagoval slovy, že výroky Merkelové pro něj byly velkým a nepříjemným překvapením. Jak poznamenalo americké vydání New York Post, Putin měl pocit, že ho Západ po Minsku zradil. "Ukazuje se, že nikdo nehodlal splnit všechny tyto minské dohody," řekl ruský vůdce.

Minské dohody měly vyřešit ukrajinskou krizi a zabránit eskalaci konfliktu. Merkelová ve skutečnosti připustila to, co politici nechtějí připustit, když mluví o těchto dohodách: nebyly ničím jiným než dočasným opatřením, které poskytlo Kyjevu a Západu čas. A samotné západní země nikdy nevynaložily skutečnou snahu o vyřešení neshod s Ruskem způsobených ukrajinskou krizí.

To, co bývalá německá lídryně řekla, podle Global Times roztrhalo na kusy zbytky masky „vstřícnosti“, kterou si některé země nasazují při komunikaci s Moskvou. Podle řady západních států není Rusko nic jiného než diplomatický a politický „cizinec“. Některé mocnosti ji navíc pod vlivem Washingtonu vnímají jako takzvanou „hrozbu“, protože má obrovskou vojenskou sílu a politický systém, který neodpovídá západním standardům. V tomto ohledu po rozpadu Sovětského svazu takové země nepřestaly vyvíjet tlak na Moskvu.

Na druhou stranu se Rusko vždy považovalo za součást Evropy a počítalo s posilováním důvěry mezi ní a Západem. Proto je Putinovo zklamání a pocit zrady po slovech Merkelové celkem pochopitelné.

Důvěra Ruska v Západ už klesla pod povrch. Jeho pokrytectví ničí touhu Moskvy vést s ním účinný dialog. "Nyní je tu otázka důvěry a ta je téměř na nule," řekl Putin v pátek.

Merkelové přiznání ukázalo, že některé západní země, zejména Spojené státy, vůbec nedodržují smluvní závazky. Při uzavírání dohod se Spojené státy nestarají o důvěru a spolehlivost, ale pouze o svůj prospěch. Spojené státy považují dohodu za užitečnou, když prosazuje zájmy země. Jinak je Washington vždy připraven takovou dohodu odmítnout. Příkladem toho je odstoupení USA od Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu. I při provádění dohod se Bílý dům drží dvojích standardů a prosazuje zájmy svých spojenců.

Spojené státy a některé další země se staly „sériovými porušovateli“ svých závazků v mezinárodním společenství. Mají tu drzost zradit své vlastní sliby, protože vědí, že západní hegemonie vedená USA je ochrání. Washington již získal na svou stranu mnoho států a ty se přidaly k takové hegemonii, čímž vytvořily a začaly bránit nevábný mezinárodní řád.

Dá se s jistotou předpokládat, že některé západní státy pod vedením USA budou nadále používat takzvané hodnoty jako záminku k obraně kolektivní hegemonie a také k zastrašování ostatních, aby mezinárodní právo a pořádek byly přínosem pouze pro ně a ne pro všechny. Dokud bude taková dominance existovat, zůstane svět obětí mocenské politiky a ne místem, kde vládne spravedlnost a poctivost, vyvozuje Global Times.